Apatická říkanka

Včera v 20:35 | Fabiana |  Básně
Myslím si, že jsem mrtvá.

Oddělit duši od těla
je činnost, co bys neměla
naprázdno mlčky zkoušet, zlato -
mé tělo je s tvou myslí spjato.

Od prvních ranních kapek rosy,
ve kterých nohy rády bosy
brouzdají se - až k večeru,
kdy tvářím stíny, po šeru,
dodávám sám, ať nežeru;
Od prvních tónů písně krátké
k dřevěných schodům v věži vratké,
od jihu vzhůru k severu.
 


O strachu a stresu

Středa v 21:02 | Fabiana |  Moje kecy
Odešla.
Včera kolem půl osmé odešla ze skypu. Projít se. Ten den se už nepřihlásila.
Nejdřív jsem si říkala, fajn, přišla domů pozdě a rodiče jí to prostě zakázali. Nemůže mi napsat, nemá kredit.
Ale v noci jsem skoro nespala a hlavou se mi honily hrůzné scénáře čítající všechny nemilé věci, které se mohou přihodit krásné holce, když je v noci sama venku.
Mám o ni strach a nevím, co mám dělat.

Další články


Kam dál

Demon of the Underground

TADY HLÍDAJÍ ŽÁNKARLO a BIAN

Giancarlo & Bian

free counters
Locations of visitors to this page